Zliv je tu jen pro úplnost. Bývala to blatská ves, menší než Pištín, ale pak se stala městem. Hlavně díky továrně na šamotové zboží a díky železniční trati se rozrostla a z původní zástavby nezbylo prakticky nic. Další rozvoj způsobila blízká elektrárna v Mydlovarech a hlavně úpravna uranové rudy MAPE. Jediná stará stavba ve Zlivi je můstek přes Soudný potok se sochou Jana Nepomuckého, který dnes slouží jen pro pěší, a pak ještě poslední statek dole na návsi, který nestačil spadnout. Zliv mívala velkou náves, směrem k jihu částečně otevřenou k rybníku Bezdrevu. Dnes vede v těchto místech železniční trať. Na dnes obrovské návsi (po demolicích) je kaple, kulturní dům s hotelem (prázdným) a celý prostor je rozpačitý. Chtělo by to obnovit původní činnost, pěstování mrkve.

Ještě několik historických fotografií z publikace o Zlivi. Je vidět, že zde opravdu byla vesnická náves.

Za Zliví, při silnici z Munic do Zahájí, jsou vidět pozůstatky technické památka - úzkokolejné železnice pro dopravu hlíny do šamotky. Domek s kladívky ve štítu stojí u dobývacího prostoru, u něj koleje křižovaly silnici. Dřevěná budka stála vedle kolejí, zřejmě pro obsluhu železničního provozu. Koleje zmizely asi v roce 2005.

Zliv je ale krásným východiskem do spousty dalších vesnic, jako jsou Pašice, Mydlovary, Pištín, Munice, Zálužice,...A díky vlakovému spojení je i dobrým cílem pěší cesty po Blatech.

Stará Zliv a všechny okolní vesnice na Blatech jsou zdokumentovány v kresbách malíře Aloise Terše (1910-1986?). Jsou dnes asi v majetku Jihočeského muzea a občas se objeví na výstavách. V sedmdesátých letech byla jedna taková výstava i politickým průšvihem, protože malíř na kresbách důsledně uváděl i jména původních majitelů statků.

Ve Zlivi také několikrát pobýval Karel Klostermann, román Mlhy na Blatech a některé povídky pocházejí odtud.