Rudolfov není vesnicí. Byl vždy samostatným městem, až na dobu po Bílé hoře, kdy jeho práva byla přenesena na Budějovice. Je to hornické město, pův Velké Hory, založené císařem Rudolfem II., stále se tam říká Perštát (Bergstadt). Zde proto nenajdeme selské baroko. Můžeme zde ale najít baroko skutečné, i skutečnou renesanci. Město ale asi nevzniklo plánovaným založením, takže zástavba vyplňuje údolí, ale centrum vlastně chybí. Dnes je centrem hlavní silnice a prostor vedle kostela (původně luteránského), ale staré domy je nutno hledat i v údolí, u rybníka. Zde stojí vedle sebe dva štíty barokních tvarů. Pod hrází v Mlýnském údolí za plotem se schovává také jeden barokní štít.

V Rudolfově se zachovaly dva zámečky. Jeden dole u zatáčky na Vráto. Založen byl kolem roku 1590, od konce 17. století byl využíván pro vojenské účely, vč. socialistické armády. Na jeho podobě je to vidět. V prostoru od zámečku k Úsilnému je obrovský bývalý vojenský areál, využívaný už za Marie Terezie. Druhý zámeček zvaný Lustenek, stojí za městem, schovaný přímým pohledům. Jeho podoba je renesanční, se zbytky sgrafit. Je obydlený, ale v dobrém stavu se nenachází. Od roku 1622 do roku 1945 patřil Budějovickému děkanství, pak byl využíván jako sklady.